Prvním usedlíkem podle pátera Antonína Feixe byl zběhlý rekrut Johan Wolfgang Reckziegel z Jistebska, který měl své obydlí na kopci, kde se nyní nachází dům č.p. 52. Lidé mu říkali "Hans vom Berge" Jan z kopce- z toho honsberg, později Johannesberg. Prvními osadníky byli: 1. Johann Wolfgang Reckziegel, 2. Hubner, 3. Pilz, 4. Hüttmann, 5. Fischer, 6. Jantsch, 7. Reckziegel II. A Zenkner. Kolonizace okolí, které pokrýval hustý les, byla zřejmě velice těžkým úkolem. Vzhledem k tomu, že živobytí prvních osídlenců bylo nanejvýše nuzné, počet obyvatelstva se zvětšoval pravděpodobně velice pomalu, protože teprve o 100 let později se setkáváme s malou obcí.
První písemná zmínka o Janově se objevuje v liberecké matrice.
Rohozecká pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650.
Arcibiskup pražský povolil založení hřbitova v Janově. Lze předpokládat, že v tuto dobu měla obec vlastního rychtáře.
Uprostřed místního hřbitova byla postavena dřevěná kaple.
Janov patřil k farnosti Bzí, teprve v roce 1701 byl přidělen farnosti ve Smržovce.
Jako první učitel působil v obci v letech 1728- 1742 Christian Grohmann.
Spolehlivé údaje o počtu obyvatelstva existují teprve od tohoto roku- obyvatelstvo celé farnosti čítá 500 duší.
Kolem roku 1700 byl postaven Rýnovický kostel z kamene, tamnější dřevěný kostel byl stržen a obec Janov jej koupila za 20 rýnských zlatých. První pastor se ujal svého úřadu 1.4.1736 a jmenoval se Phillip Fetter ( Fatter?). Prvním doloženým rychtářem pře rokem 1740 je Gottfried Reckziegel. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 11 úmrtí, 15 narození a 4 sňatky.
Dle pamětní listiny nalezené v kopuli kostelní věže, byl v roce 1740 rychtářem Christian Reckziegel. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 10 úmrtí, 9 narození a 2 sňatky.
Do roku 1743 byl pravděpodobně na krátkou dobu rychtářem Johann Friedrich Hüttmann.
Od roku 1744 do r. 1773 se objevuje Hans Michael Reckziegel jako rychtář obce. Lidé jej nazvali jednoduše “ Balzermichel” čp. 16.
Okolo roku 1750 v obci zprovozněna první tzv. “Feixova” brusírna v č.p. 143, která v důsledku špatného odbytu brzy zaniká, další brusírny vznikají téměř současně v roce 1785 v č.p. 128 a č.p. 140. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 12 úmrtí, 21 narození a 7 sňatků.
První sklářská huť v okrese- Karlova- byla postavena na levém břehu Blatného potoka 1758 Antonínem Weberem.
V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 4 úmrtí, 18 narození a 5 sňatky.
V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 8 úmrtí, 21 narození a 3 sňatky.
Janov měl v roce 1771 právě 100 domů, které byly poprvé očíslovány. V letech 1771-1772 řádil v obci hladový tyfus (mor) tak, že původní hřbitov nestačil a pohřbívalo se i v místech č.p. 40 – odtud název “morový hřbitov”. V “morovém roce” 1772 bylo v Janově zaznamenáno 111 úmrtí, 11 narození a nebyl zaznamenán žádný sňatek.
Od 1773 do 1801 byl rychtářem Johann Friedrich Hüttmann, který se narodil 3. února 1737 a jako 37ti letý byl obcí zvolen rychtářem. . Byl tkalcem lnu, sám tkal na stavech (1760). Jeho poměry (životní úroveň) se zlepšily natolik, že mohl obchodovat s lněným zbožím a cestoval na tehdejší trhy v Praze a Plzni. Posuzován dle tehdejších poměrů byl nejbohatším mužem okolí a měl tolik prostředků, že byl schopen koupit tehdejší statek Malá Skála, aniž musel prodat některou ze svých realit. Ve stáří byl téměř slepý. Díky velkým obchodním ztrátám u libereckých firem se podstatně zmenšila jeho hotovost, takže po jeho smrti neexistovaly téměř žádné hotové peníze. Zemřel 5. dubna 1823- 86 let stár.
Existovaly zde podle tehdejších robotnických seznamů dva mlýny v čp. 36 a čp. 64. O pivních výčepech nejsou zmínky.
Roku 1784 byla tak krutá zima, že o Velikonocích zamrzla Nisa a na Boží tělo (červen) se děti koulovaly.
Vznikla první brusírna a sice v domě čp. 128-140.
15.6.1789 se strhlo velké krupobití, kdy kroupy velké jako slepičí vejce rozbily mnoho střech.
V květnu nastaly takové mrazy, že zamrzla okna a sněhové závěje byly vysoké až dva lokty (tedy cca 1,20 m).
Od roku 1801 do roku 1808 byl rychtářem Josef Reckziegel z čp.16. Zanechal při likvidaci značné nedoplatky na daních a dluhy důchodové, které obec musela ještě jednou zaplatit. Tísnivé životní poměry způsobily jeho úpadek. Během jeho úřednického období nastalo velké zdražování roku 1805.
Jako 6. rychtář obce roku 1808-1843 byl Franz Hüttmann z čp. 101, syn již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmanna. Během jeho úředního období byl postaven nový kostel. 35 let svého života věnoval obci. Životem unavený složil ve věku 78 let svůj úřad a zemřel v následujícím roce. Po něm následoval Anton Pilz, obchodník se střížním zbožím z čp. 223. Tento rychtář musel během svého úřadování bojovat s mnoha nepříjemnostmi. V době, kdy předsedal obci, došlo za přispění Josefa Lucke z čp. 32 k zajištění a potrestání celé zlodějské bandy. Násilné vloupání, spojené s mučením lidí nebylo v tehdejších dobách vzácností. Nová ústava státu se zákonem o obcích ho konečně zbavila těžkého břemene
Celkový stav původního dřevěného kostela se čím dál zhoršoval a v roce 1809 bylo přikročeno ke stavbě nového masivnějšího kostela.
Kostel svatého Jana křtitele byl dokončen 10. listopadu 1811.
Wenzel Klamt, lesník v Hraničné staví kapli, základní kámen je položen 21.6.1813, kaple je vysvěcena janovským farářem v říjnu 1814.
V důsledku dlouhé zimy je v listopadu sklízen ještě zelený, neuzrálý ječmen.
Dlouhá a krutá zima, ještě 25.4. leží přes 4 lokty sněhu (cca 2,40 m) a sněhové závěje jsou místy až 10 loktů (6 m) vysoké.
V domě čp. 156 byl zřízen první krám.
Janov měl 174 domů.
Janov má 177 domů a 1162 obyvatel.
1849-1850 postavena textilní továrna (přádelna bavlny a ovčí vlny) v dolním Janově, po částečném vyhoření přestavena St. Priebschem na brusírnu dřeva a výrobnu knoflíků ze skořápek ořechů, aby ji v roce 1886 znovu přestavěl, tentokráte na papírnu pro výrobu balícího papíru a lepenky. Janov měl 247 domů.
Sníh ležel až do 3.6. V roce 1850 vzniká nejstarší janovský spolek “Rozsévačů” a Hrabětice se stávají součástí Janova. V letech 1850 – 1861 byl představitelem obce Johann Hüttmann. Byl vnukem již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmana. Janov měl 260 domů.
První rodina – F. Jantsch, 33 let, 5 dětí se stěhuje do Ameriky.
Janov měl 275 domů.
Začátkem šedesátých let se nacházelo v obci 11 brusíren. Následoval úpadek, ale nikdy nepřestaly obchody úplně. Janov měl 282 domů.
Od 1861 – 1886 Franz Zacke z čp. 106.
Od tohoto roku se situace v obchodě se skleněnými výrobky zlepšila natolik, že rodina Hüttmann dokázala zvýšit výrobu knoflíků.
Léta 1866 a 1867 vynesla výrobu skleněných knoflíků na nejvyšší vrchol.
1867-1869 postavena silnice z Rýnovic přes Loučnou do Janova, roku 1875 prodloužena přes Bedřichov do Liberce. Započata stavba silnic Malý a Velký Semerink.
Existovalo již 12 oprávněných kupců. V Janově pracuje již 23 brusíren. Po roce 1868 nastal velký zvrat k horšímu, takže veškerá výroba klesla na polovinu. Následující léta výroba kolísala- někdy to bylo lepší, někdy zase horší, až do roku 1878.
První sčítání lidu vykázalo pro Janov- Hrabětice 2 357 duší.
V domě čp. 156 je zřízen první poštovní úřad. Prvním poštmistrem byl obecní radní a kupec Anton Priebsch. Josef Pilz z Janova postavil v roce 1871/72 továrnu- čp. 374 a zařídil zde přádelnu odpadů. ( pozn. : jedná se pravděpodobně o továrnu na výrobu dřevoviny).
Hraničná patřila od roku 1873 nějaký čas pod libereckou správu.
Ze dvou továren Janova byla jedna vybudována tehdejším představitelem obce Johannem Hüttmannem, přešla pak do majetku Adolfa Schwaba a shořela 19. října 1874 odpoledne ve 3 hodiny do základů a tak více než 300 dělníků ztratilo výhodné zaměstnání
Koncem roku 1875 koupil spáleniště Stanislaus Priebsch a postavil zde brusírnu dřeva. ( pila?). Od osmdesátých let se tu vyráběl strojový balící papír a tvrdý papír.
Obyvatelé se převážně věnovali řemeslům a sklářství. V roce 1876 však byly obchody tak špatné, že jen z Janova se vystěhovalo do Brazílie 250osob.
V roce 1778 byli na Nové louce zastřeleni tři, sklárnu drancující, pruští vojáci. Josef Klamt buduje křížovou cestu na Trništi. Poštovní úřad byl přemístěn do domu čp. 406/408. Janov měl 350 domů.
Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 389 duší.
26. ledna 1885 byl položen základní kámen pro novou budovu školy čp. 374, která mohla být 26. ledna 1886 předána veřejnosti. Školy byly ve všech částech obce.
Od roku 1886 do roku 1892 byl představitelem obce Wenzel Hüttmann.
Zřízen obecní lékař. Telefonická linka byla zřizena 23. července 1887.
Janov má již 402 domů. Sčítání lidu vykázalo pro Janov- Hrabětice 2 533 duší. Škola v Janově je jedinou národní školou v okrese, která má 6 tříd.
Narodilo se v Janově skoro stejný počet dětí manželských jako nemanželských. Představitelem obce je v letech 1892- 1900 Anton Priebsch.
Na počátku 20. století je v záznamech 47 mačkáren skla, 40 brusíren skla a je postaveno 45 vodních děl, která pohánějí 11 turbin a 34 vodních kol.
Od roku 1900 do roku 1919 byl představitelem obce Gustav Preissler. Janov měl 435 domů.
Zřízena četnická stanice. Janov byl předsunutou vesnicí s celní stráží k zamezení pašeráctví.
K 1.5.1906 zřízeno policejní ředitelství
“Spolek pro pěstování těla” v tzv. “Wormlochu” buduje koupaliště. Posléze vybudovány i sluneční lázně. Nicméně kvůli církvi se ještě dlouhou dobu museli odděleně koupat muži a ženy. Koupaliště v zimě využíváno jako kluziště. 19.6.1909 - Janov povýšen na městys - od této doby využívá svůj znak.
Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 888 duší. Telefonní centrála s abonentními přípojkami byla otevřena 1. srpna 1910. Zřízení lékárny. Janov měl 465 domů.
Od kostela v Janově zřízena kanalizace.
Johan Echorm nechal vybudovat sklářskou huť. Janov povýšen na městys. Gustav Preissler se stal prvním starostou. Během jeho působení byla vybudována elektrická dráha do Janova, jakož i jiná blahodárná zařízení. Kronika obsahuje podrobná ocenění jeho zásluh. Z nich nutno zmínit zřízení lékárny v roce 1910, povýšení Janova na městys, rovněž jako rozmanité práce při vyřizování žádosti o povýšení Janova na město, což se uskutečnilo již v roce 1922. Do této periody spadá též celé období války, kdy správa obce byla zatížena zcela novými a nesmírně obtížnými úkoly.
13.10.1916 - odvezen velký zvon, takzvaný “Josef”, a umíráček na přetavení pro válečné účely.
27.11.1917 - tentýž osud potkává zvon “Ave” a malý ozdobný zvon.
V roce 1919 se uskutečnily obecní volby poprvé podle nového volebního práva. Jako starosta působil v letech 1919 a 1923 Anton Schmidt, výrobce skleněného zboží z čp. 346. Právě tak, jako jeho předchůdce v úřadě, Sebald Preussler, musel řešit obtížné úkoly poválečné doby. O tom se rovněž můžeme dočíst v kronice. Za první republiky byla v místní škole jedna česká třída.
Janov je povýšen na město. Má 3 200 obyvatel v 566 domech, jednoho lékárníka, pilu, fotoateliér, jednoho výrobce likérů a lihovin, 7 formařů, 2 výrobce perel, 6 průmyslových malířů, 3 obchody se dřevem a uhlím, 17 brusíren, 23 hostinských, 3 řezníky, 16 mačkářů, 7 exportérů, 5 pekařů, 4 dámské krejčové a 2 lékaře. Došlo k demolici Mieslerova hospodářství čp. 44 a přebudování tohoto pozemku na nynější náměstí. Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 406 duší.
Starosta města je Josef Weiss z Janova čp. 299.
24.5.1924 - vyhořel dům J. Reckziegla č.p. 244 a při zásahu selhala motorová stříkačka dobrovolných hasičů.
23.8.1925 - slavnostně odhalen pomník obětem 1.světové války.
11.7.1927 - položen základní kámen ke stavbě radnice. 3.11.1927 - v 16.15 hodin dochází ke zřícení radniční věže. 7.12.1927 - slavnostně zahájen provoz městského biografu.
V radnici byly zřízeny lázně.
18.8.1929 - slavnostní předání kompletní radnice veřejnosti a v 10.00 hodin slavnostní zasedání městské rady. Janov měl 252 domů.
Pro snížení nezaměstnanosti se staví silnice,které směřují odvážně vzhůru pod Severák. Po výstavbě silnic, byly tyto části pojmenovány Velký a malý Semerink. Dále byly postaveny silnice od kostela Trojdomky a promenádní kolonáda od hostince Hasler (dnes Topgum) ke kostelu.
15.2.1932 - zřízena měšťanka, postaveno hřiště na fotbal a v místě vyhořelé sokolovny postavena nová s pohostinstvím. Staví se hasičárna a márnice.
Stavba silnice z Bedřichova do Hrabětic.
1.5.1938 - krátce před svými 71 narozeninami umírá zakladatel janovské sklárny J. Schorm.
1957/58 - postaven skokanský můstek v Loučné. Jeho rekord je 56 metrů.
Obec vlastnila též jednu papírnu na balicí papír. Tato továrna spadla pod váhou mokrého sněhu v roce 1972.
Počet obyvatel byl koncem 19. století značný. V roce 1873 se narodilo 187 dětí. Tolik je dnes stěží v celé janovské osmitřídní škole. Teprve v roce 1991 je po mnoha letech přírůstek 3 lidí. Janov má v roce 1992 1050 obyvatel. To neplatí, vezmeme-li do počtu až 18 tisíc návštěvníků Jizerských hor a příznivců lyžování, kteří jsou dočasnými obyvateli.
Nyní patří pod obec Janov nad Nisou též Hraničná, Hrabětice a Loučná. V Hraničné se dosud vyrábí skleněné knoflíky. Velice kvalitní bloky žuly se těží v lomu v Hraničné. Zemědělská výroba je nepatrná. Na Velkém Semerinku zůstala jediná brusírna na lustruvé ověsky, kde se pracuje dodnes.
Oficiální stránky obce Janov nad Nisou
| podatelna@janov-n-n.cz | tel.: 488 880 511, 725 076 566 | adresa: Janov nad Nisou čp. 520, Janov nad Nisou, 46811
úřední hodiny: pondělí a středa 7:30 - 11:30 a 12:30 - 17:00 hodin, úterý a čtvrtek 7:30 - 11:30 hodin
Mapa webu | Prohlášení přístupnosti | Prohlášení o ochraně osobních údajů